Jak k nám přisla Sára ...
Tak jsem se dočkal. Konečně dostali páníčci rozum a rozhodli se, že mi pořídí psí kámošku (že jim to ale trvalo).
Jednoho dne přišli domů a prý ať se chystám, že se jede na výlet.
Cesta mi byla povědomá, bylo mi jasné, že se jede do té hezké hájovny se spoustou pejsků, kde jsem se narodil. Tam už jsem toho zažil. Jéé je. Jednou jsem si tam dokonce vystopoval divočáka!!!
Ale tentokrát jsem se nestačil divit. Běhali tam 3 krásné malé bíglice, které se narodili 4.8.2003 rodičům VIKY BLEKK a JARVE BARO EDLLER VON HELLE BERGE, a prý která by se mi líbila.
Sára a sestřičky
Mně se líbily všechny. Ale nakonec jsme si s páníčky vybrali. Jmenuje se Sára a je to bikolorní holka. Určitě nám to spolu bude moc slušet.
A pak nastal den D 11.10.2003 a hned po výstavě v Českých Budějovicích jsme si pro ni jeli.
To mi ale páníčci zapomněli říct, že si mám všechny kostičky a pamlsky schovat, protože ta malá drzá bíglice mi všechno vyčmuchala a chtěla sníst. Hrůza. A pořád všude čůrá!! Tak jsem si to teda nepředstavoval.
Naštěstí pomalu dostává rozum, možná, že ji vezmu na milost, dokonce jsem ji pustil k sobě do pelíšku.
A hezky se s ní vyběhám a honíme se spolu za míčky a za klacíky a ty procházky ve dvou jsou taky lepší a veselejší.
A když něco provedeme, tak to není vždycky jenom na mně. I když stejně za většinu lumpáren může Sára, ale já jí zase rád pomůžu.